Historie České společnosti antropologické
[english version] History

Předsedkyní společnosti je od roku 2015 doc. RNDr. Eva Drozdová, Ph.D., docentka Ústavu experimentální biologie Přírodovědecké fakulty Masarykovy univerzity v Brně.

Předsedou České společnosti antropologické byl od roku 2008 do roku 2014 Doc. RNDr. Pavel Bláha, CSc., docent Univerzity Karlovy v Praze, Přírodovědecké fakulty, Katedry antropologie a genetiky člověka.

Vznik oboru antropologie v českých zemích můžeme datovat do druhé poloviny 19. století, je spjat se jmény J. E. Purkyně, T.G. Masaryka, L. Niederleho, J. Matiegky, A. Hrdličky, V. Suka. Od roku 1923 započal J. Matiegka na pomoci Dr. A. Hrdličky vydávat samostatný časopis Anthropologie. K založení vlastní antropologické společnosti dochází až po druhé světové válce. V roce 1947 byla v Brně založena antropologická společnost, která začala vydávat Zprávy o činnosti. V roce 1955 se připojila skupina přírodovědců mezi nimiž byli i antropologové ke Společnosti Národního muzea, u níž vznikla antropologická sekce (menší zájmové odborné organizace po roce 1950 nesměly samostatně existovat). V roce 1961 po jednadvaceti letech je v Brně znovu obnoven časopis Anthopologie (J. Jelínek). Pod názvem Československá společnost antropologická při ČSAV byla společnost založena 24.10.1964 a to jako samostatná společnost. Obdobně na Slovensku vznikla Slovenská společnost antropologická při SAV , která byla rovněž součástí Čs. společnosti antropologické. Vytváření a krystalizace společnosti je neodlučně spjata se jmény dnes již nežijících badatelů jako je V. Suk, J. Valšík, V. Fetter, J. Suchý, K. Žlábek, F. Škaloud. Po rozdělení republiky v roce 1992 vznikla Česká společnost antropologická, jako pokračovatelka, jejíž stanovy byly schválené valným shromážděním dne 9.12.1992. Sídlem ČSA je Praha. Svou činnost rozvijí na území České republiky prostřednictvím svých poboček v Praze, v Brně a Olomouci. Pobočky ČSA mohou vznikat i v jiných městech ČR.

Česká společnost antropologická při Radě Vědeckých Společností je dobrovolná organizace, která sdružuje vědecké, pedagogické a odborné pracovníky oboru antropologie, studenty, doktorandy a zájemce z řad odborníků příbuzných oborů, kteří projeví o činnost ČSA zájem. Společnost uděluje také členství čestné našim i zahraničním badatelům. Čestné členství bylo uděleno více než 70 antropologům z toho 33 zahraničním. V současné době má společnost více jak 190 řádných členů, především z řad mladší a mladé generace. Členem se může stát každý zájemce, který vyhovuje stanoveným požadavkům, doporučený dvěma řádnými členy a schválený následně jednáním Hlavního výboru společnosti. Příjmy společnosti tvoří členské příspěvky, sponzorské dary a dotace RVS, která je využívána na vydávání časopisu společnosti.

V rámci tradice české antropologie dané programem Dr. A. Hrdličky a J. Matiegky (viz Anthropologie 1923) pojímá společnost antropologii především jako disciplinu biologickou studující vývoj člověka jako druhu, vývoj jedince od narození do smrti a lidskou variaci. V současné době rovněž s akcentem na sociální a kulturní vlivy v rámci integrálního pohledu na člověka. ČSA má za cíl odborný a vědecký rozvoj oboru antropologie v celém rozsahu na území České republiky. Plní své povinnosti přednáškové, vědecké, osvětové, výzkumné a koordinační. Přispívá k vytváření koncepce oboru antropologie, k organizaci vědeckého výzkumu a koordinaci vědecké spolupráce členů. Podporuje výuku nových adeptů oboru a rozvoj jejich vědeckých schopností. Šíří a popularizuje nové vědecké poznatky z oboru mezi odbornými pracovníky (výměna informací, organizace tématických pracovních skupin, organizace vědeckých setkání domácích i mezinárodních). všemi dostupnými způsoby napomáhá k popularizování antropologie a k šíření poznatků o člověku v nejširších vrstvách veřejnosti. ČSA může vypisovat odborné soutěže a oceňovat významné výsledky. Spolupracuje s antropologickými pracovišti na vysokých školách, v resortech zdravotnictví a kultury a s pracovišti příbuzných oborů. Spolupracuje se zahraničními vědeckými společnostmi obdobného zaměření ( např.: European Anthropological Association., Slovenská antropologická společnost, Gessellschaft für Anthropologie e. V., International Union of Anthropological and Ethnological Sciences, Polskije towarzystwo antropologiczne International Association of Auxologists).ˇNěkteří představitelé ČSA byli u založení významných vědeckých organizací (např. The Society for the Study of Human Biology, International Association of Human Biologists) V souladu s právním řádem zastupuje Českou republiku v mezinárodních antropologických organizacích (EAA, ICAES). V Evropské antropologické asociaci společnost zaujímá významné místo. Členy EAA je řada našich antropologů (více jak 30, z toho dva jsou čestnými členy).V radě EAA je řadu let naše společnost zastoupena volenými zástupci.

Nesporným přínosem činnosti společnosti je, že od roku 1947 vydává tiskem odborný časopis nejen pro své členy (původně Zprávy čs. společnosti antropologické při Čs. akademii věd, následně Sborník čs. společnosti antropologické při Čs. akademii věd, nyní Časopis české společnosti antropologické - Česká antropologie). Tento časopis kromě odborných sdělení přináší aktuální informace o životě společnosti.

Antropologická společnost organizovala od roku 1957 více jak 20 celostátních antropologických sjezdů a konferencí, převážně s mezinárodní účastí většinou v dvouletých intervalech. Kromě toho v zájmu plné aktuální informovanosti členů pořádá v posledních dvaceti letech v dvouletých intervalech tzv. "Antropologické dny", v roce 2004 budou již po třinácté. Na nich se nejen čeští antropologové seznamují s výsledky své práce a se svými záměry. V organizování těchto dnů se jednotlivé pobočky střídají. Rovněž organizovala a organizuje řadu vědeckých sympozií specializovaně zaměřených k jednotlivým úsekům antropologie (auxologie, historická antropologie, paleoantropologie, sportovní a funkční antropologie atd.). Z většiny akcí byly vydány sborníky referátů v českém nebo v anglickém jazyce. Od vzniku antropologické sekce Společnosti Národního muzea se datuje nepřetržitá a úzká spolupráce především formou vědeckých i populárních přednášek. Odborná přednášková činnost probíhá i na pobočkách v Brně a Olomouci. ČSA organizovala a organizuje přednášky významných zahraničních antropologů. V posledních letech pravidelně pořádá vědecká sympozia pro mladé antropology, na jejichž organizaci se převážně mladí antropologové podílejí (od roku 1999 - Symposium profesora Jiřího Malého /Praha/, od roku 2001 - Symposium prof. Vojtěch Suka /Brno/, Baťovo symposium ve Zlíně /Olomouc/ ).

Významnou a neodlučitelnou specifikou společnosti, zakotvenou i ve stanovách, je spolupráce s městem Humpolec ( rodištěm Dr. Aleše Hrdličky) a jeho zastupitelstvem. Tato spolupráce se datuje od konce března 1959, kdy probíhaly oslavy 90. narozenin Dr. Aleše Hrdličky a prvně byly uděleny Pamětní medaile Dr. Aleše Hrdličky významným antropologům. Tato tradice pokračuje dodnes a v dvouletých intervalech navrhuje ČSA většinou dva naše a dva zahraniční badatele k udělení této medaile. Tato medaile je udělována za zásluhy o rozvoj antropologie u našich antropologů, u zahraničních rovněž za jejich přínos pro českou antropologii. Po roce 1989 jsou medaile udělovány rovněž v občanské rovině osobnostem významně spjatým s městem Humpolec na návrh představitelů města Zatím bylo uděleno do roku 2000 149 medailí ( 87 medailí bylo uděleno zahraničním badatelům z 18 států) . Tato medaile je u nás a především v zahraničí vysoce ceněna.

Významnou událostí pro české a světové antropology je konání mezinárodních kongresů Dr. Aleše Hrdličky. Tyto kongresy se konají v desetiletých intervalech k výročí narození Dr. Aleše Hrdličky. První se konal na počátku září roku 1969, u příležitosti stého výročí narození. První tři kongresy po zahájení v Praze, probíhaly v Humpolci, vždy za velké účasti našich a zahraničních antropologů. Čtvrtý mezinárodní kongres se konal ve dnech 31.8. až 4.9. 1999 pod názvem "World Anthropology at the Turn of the Centuries". Prezidentem kongresu byl světový antropolog prof. P.V. Tobias z Jihoafrické republiky, kterému byl následně udělen čestný doktorát Univerzity Karlovy v Praze. Kongres byl organizován, na rozdíl od předcházejících, novým moderním způsobem. Pro velkou účast (320 účastníků z 32 zemí) proběhlo vědecké jednání převážně v Praze a jednodenní vědecké zasedání věnované Dr. Alešovi Hrdličkovi v Humpolci. Zatím poslední mezinárodní kongres, věnovaný 60. výročí úmrtí dr. Hrdličky, s názvem "Antropologie a společnost" proběhl v Praze a Humpolci v květnu roku 2003. Tyto kongresy jsou právem řazeny mezi významné události světové antropologie.

Dlouholetá spolupráce mezi ČSA a městem Humpolec je i v péči o mladé, začínající antropology. Od roku 1974 je udělována většinou v dvouletých cyklech Cena Dr. Aleše Hrdličky za antropologii. Tato cena se uděluje posluchačům vysokých škol, absolventům magisterského nebo doktorandského studia na podkladě jejich původní práce s teoretickým nebo praktickým přínosem. Účastnit se mohou absolventi nebo studenti vysokých škol v České republice, není vyloučena účast ani zahraničních studentů. Konkurs řídí Česká společnost antropologická. Cena je finančně dotována především městem Humpolec.

Nedílnou součástí činnosti společnosti byla a je osvětová činnost, kterou informuje např. formou výstav či popularizačních článků veřejnost např. o změnách ve vývoji člověka, významných kosterních nálezech atd. Odborná i laická veřejnost se může rovněž seznámit s problematikou antropologie tedy i vývoje člověka návštěvou Hrdličkova muzea člověka v Praze, muzea ANTROPOS v Brně, muzea Dr. Aleše Hrdličky v Humpolci a návštěvou specielní antropologické expozice Národního muzea v Praze. Koncem listopadu roku 2002 uspořádala pražská pobočka ČSA ve spolupráci s Národním muzeem v Praze a Katedrou antropologie a genetiky člověka PřF Karlovy Univerzity v Praze jednodenní symposium věnované památce profesora Vojtěcha Fettera. Česká společnost antropologická patří spíše mezi společnosti střední nebo malé. Z jejich členů velká většina věnovala nezištně léta svého života myšlence dokonalejšího poznání člověka a zlepšení vztahů mezi lidmi. Za 54 let své existence fungovala ČSA jako "learing honce" oboru a proto v jejím časopise a vydaných knižních publikacích je uloženo svědectví o pozoruhodném přínosu českých a slovenských antropologů naší a světové vědě. V tom se ČSA nepochybně vyrovná i společnostem početně větším. To, že ČSA prosazuje moderní pojetí antropologie současné doby se odráží v přílivu mladých, začínajících antropologů do řad jejích členů . To je a bude zárukou toho, aby ČSA pokračovala v novém v posledních letech započatém moderním trendu antropologie. Společně s antropologickými pracovišti u nás poskytovala široké odborné veřejnosti řady oborů, především spjatých s člověkem, a celé naší veřejnosti nejnovější informace týkající se člověka jako zatím jedinečného živočišného druhu naší planety. Svými poznatky působí na zlepšování životního prostředí v širokém slova smyslu a pozitivně ovlivňovala životní styl.

(c) 2016 Česká společnost antropologická